(Myristica fragrans)
Poprvé se muškátový ořech objevil v Evropě díky portugalským námořníkům již kolem roku 1512 z Bandských ostrovů. Pověsti všeléku se nevyhnul a brzy se mu dostálo velké slávy. Jeho halucinogenních vlastností se zneužívalo podobně jako dnes alkoholu. V Číně se jeho účinků využívá při mírnění žaludečních potížích a ke správnému toku čchi energie.
Je štiplavé teplé chuti, obsahuje silice a je protizánětlivým lékem.
Jádra se užívají zejména při potížích s trávením, při nevolnosti a zvracení. Jsou vhodná také při průjmech vyvolaných otravou z jídla. Éterický olej se aplikuje na bolestivé klouby stejně jako olej z hřebíčku na bolesti zubů. Ve Francii je znám jako prostředek k tlumení zápachu z úst a při poruše trávení se podává v medu. V alternativní medicíně se z dužnatého míšku plodu dělala mast na revmatické potíže.
Pozitivně působí na žaludeční sliznici, mírní křeče, dá se považovat za aperitivum, je dobrý proti zvracení.
Z jader se vyrábí odvar, který se svařuje společně s 2 g zázvoru a 2 g lékořice v 600 ml vody rozdělené na tři dávky v průběhu dne - vhodné proti průjmu a chronické kolitidě. Z muškátového květu se vyrábí tobolky - konzumují se při obtížích s trávením. Pár kapek éterického oleje se aplikuje na dáseň v okolí bolestivého zubu nebo na kostce cukru či v medu při nevolnosti a špatném trávení. Masážní olej připravíte z 10 kapek éterického a 10 ml mandlového oleje. Pomáhá k úlevě od svalových bolestí nebo při vyčerpání z fyzické námahy.
Známý muškátový oříšek pochází z Muškátovníku pravého (Myristica fragrans), což nemá s tímto druhem nic společného.
Ve velkém množství způsobuje deliriantní opilost.
7,5 gramu a více je nebezpečné kvůli vzniku křečí a bušení srdce.
