Uzlinu nebo také lymfatickou žlázu lze nejlépe připodobnit k bílé fazoly, která je vyplněna vazivem tvořícím síť, ve které jsou umístěny bílé krvinky. Dále pak ji vyplňuje kůra a dřeň obsahující různé typy bílých krvinek. Velikostně uzlina kolísá mezi cca půl centimetrem, když je v klidu a několika centimetry, když se aktivuje. Z jedné strany vstupují do uzliny mízní cévy a na opačné straně z ní vystupují. Nachází se vždy na určitých místech těle napojena do sítě lymfatických cév. V některých místech se uzliny shlukují, např. na krku, v podpaží, v tříslech atd. Nejznámějšími mízními uzlinami jsou u člověka mandle.
Každou uzlinou protéká míza a právě uzlina funguje jako filtr této protékající mízy. Míza je v uzlině čištěna od případných škodlivin či cizorodého materiálu a současně je obohacována bílými krvinkami a účinnými protilátkami. Pokud se v míze nachází příliš mnoho škodlivých látek, uzlina se aktivuje. Zvětší se a přichází do ní další bílé krvinky. Protože míza vzniká z tekutiny, která z krevních vlásečnic do mezibuněčných prostor, denně se vytvoří až tři litry mízy.
V případě, že se uzlina aktivuje, může zhnisat nebo se rozpadnout. Některé nádorové buňky se někdy v uzlině uchytí a čím dál víc se rozrůstají, místo toho, aby byly zneškodněny. Dochází k tomu z toho důvodu, že bílé krvinky v uzlině nerozpoznají nádorové buňky a dále proplouvají uzlinou. Dalším možným problémem mohou být některé mikroorganismy, které uzliny osidlují a ničí. Nejčastější reakce na infekci je zvětšení uzlin. Stejně tak se projevují i nádory. Rozdíl je jen v tuhosti, pohyblivosti nebo bolestivosti uzliny. Takovým mikroorganismem, který dokáže uzlinu naprosto zničit je např. bakterie způsobující tuberkulózu. Postižená uzlina zesýrovatí a může se provalit na povrch těla. Nejčastějšími chorobami, které se projevují zvětšením uzlin jsou mononukleóza – infekční zánět uzlin, tropické choroby nebo různá nádorová onemocnění atd..
Onemocnění uzlin může být primární (lymfedém) nebo sekundární, tzn. doprovodný jev nějakého jiného onemocnění. Při infekčním zánětu uzlin je důležitý krevní obraz, serologie - průkaz protilátek proti EB viru a zjištění zda jsou zvětšená játra nebo slezina. Při druhotné bakteriální infekci v krku nebo uších je vhodná léčba antibiotiky.
Při potížích s uzlinami se nejčastěji setkáme s příznaky typu – Horečka, bolest hlavy, bolest končetin, bolest v krku, nechutenství, slabost a únava, otoky kolem očí, apod. V tomto případě neprodleně navštivte svého lékaře, který stanoví přesnou diagnózu a zahájí vhodnou léčbu.
Zdroj: Článek
mam zvetsenou uzlinu a k tom velky kasel a bolest krku.souviis to nejak
dobry den chtela jsem se zeptat mam na strane krku na prave strane boulicku uz asi 4.roky tenkrat me p.doktorka udelala vysetreni na rakovinu krve,boroliezu,rakovinu krve,hiv,toxoplazmu.vse v poradku mam ji nadale kdyz jsem nastydla tak se zvetsi a pak zmensi ale neboli.pak kousek pod ni mam uplne malinkou kulicku a taky nevim co to je.a na leve strane a na prave na krku to mam taky male asicentimetr.nevim co mam delat.a jeste jsem se chtela zeptat kdyz bych mela nejaky problem treba se bojim abych nemela tu limfatickou rakovinu nebo jak se to presne naziva.a slo by to poznat kdyz jsem byla na krevnim obraze biochemie,krevni obraz ze by poznaly ze mam neco s uzlinamy?ze se neco deje?dekuji moc za odpoved.
jsou lymfatické uzliny i na prsou?A jak vypadají?