Psal o ní Hippokrates i Shakespeare. Únava sužuje lidstvo po celé věky. Dnes
je chronická únava jedním z velkých problémů vyspělé industriální společnosti, který se velice těžko diagnostikuje. Některé země ji dokonce řadí mezi
své hlavní zdravotní problémy.
Únava sama o sobě není nemoc, ale bývá klasickým příznakem některých zdravotních problémů - přepracovanosti,
nesprávné nebo nedostatečné výživy, nedostatku (nebo také přebytku) pohybu, nespavosti či nesprávných životních návyků. Je rovněž průvodním jevem premenstruálního syndromu a deprese. Je to celkový pocit vyčerpání, kterého je těžké se zbavit. Liší
se od ještě úpornějšího únavového syndromu, při kterém únava
trvá až šest měsíců a neustupuje ani po spánku a dostatečném odpočinku; navíc bývá provázen bolestmi svalů, poruchami paměti a horečkou.